Ze života vizážistky

Každá žena chce být krásná, každé z nás záleží na tom, jak vypadáme. Máme svoje styly, každá jsme originál a každá jsme jedinečná.  Přestože se nás různé pořady v televizi či časopisy snaží nějakým způsobem sešněrovat či zaškatulkovat, měly bychom zůstat samy sebou, dámy. Spousta žen má takový cit pro módu, kombinaci oblečení i barev, že žádné rady nepotřebují :-) Těm z Vás, které si jisté nejste, bych určitě doporučila návštěvu odborníka, který Vám pomůže se na sebe dívat objektivně, bez předsudků a přehnané sebekritiky. Výhodou je také to, že přesně vede Vaši ruku, pomůže Vám opravit případné chyby či nedostatky a podpoří Vás v tom, co je dobré.  Když za mnou přijde žena, která se chce učit líčit, většinou je nervózní z toho, že udělá nějakou chybu :-) Čím víc jich, dámy, u vizážistky uděláte, tím lépe si budete vědět rady s jejich opravováním doma :-) Žádný z nás se nenarodil se štětcem v ruce, všichni jsme si museli projít hromadou opravování, takže žádný stres :-)

Každé období je specifické pro naši pleť a pro organismus jako takový. Léto se vyznačuje nejen vyšší teplotou ale také podstatně vyšší vlhkostí a sluneční zátěží. Snad všude se dočtete o nutnosti použití krémů s UV filtrem. Já k tomu jen dodám, že je na trhu mnoho přípravků, které kvalitní UV ochranu nemají a jsou často parfémované, proto hledejte přípravek, který Vás bude skutečně chránit a ne ještě Vaši pleť zatěžovat. Poměrně často se setkávám s tím, že ženy nechtějí vysoké číslo UV, protože se bojí, že se přes něj neopálí. Toto číslo ale neurčuje, jak moc nebo málo se opálíte. Hodnota UV označuje zhruba dobu, po kterou jsme na sluníčku chráněni před negativními slunečními paprsky. Čím vyšší, tím delší dobu nás krém chrání. I s vysokým číslem se můžete hezky opálit, ale nespálíte se. Ruku v ruce s krémem na opalování jde i péče po opalování. Já sama miluji chladivý a regenerační gel. Péče o pleť v létě není jen o opalovacích přípravcích. V tuto dobu je pleť krásně prokrvená díky

Za svoji kariéru jsem zažila mnoho zajímavých zkušeností, ale Laver Cup je bezesporu tou doposavad nejprestižnější. Konal se o víkendu, kdy jsme měli velikou firemní konferenci, takže jsem vůbec neplánovala, že bych tuto nabídku přijala, ale ohodnocení bylo tak zajímavé, že jsem si čas přizpůsobila. Přiznám se, že když mne agentura kontaktovala, tak jsem vůbec netušila, co to Laver Cup je. Dnes už samozřejmě vím, že jde o exhibiční tenisovou soutěž, ale vzhledem k tomu, že nejsem velikým tenisovým fanouškem, loni v září jsem to zkrátka vůbec nevěděla. Nakonec mne jména jako Federer, Nadal nebo Berdych uvedla do obrazu a i takový sportovní negramot, jakým jsem, pochopil, že půjde o zajímavou příležitost. Netrvalo dlouho a velmi rychle jsme domluvili podmínky spolupráce a já v hlavě začala vytvářet plán, jak se budu teleportovat mezi Kongresovým centrem, kde jsme měli konferenci, a O2 Arénou. Mojí pracovní náplní bylo líčit a česat všechny hostesky ve VIP zóně. Původní info bylo, ž

Možná jste o ní slyšeli, možná to bude poprvé. No Poo někoho zaujme, jinému to přijde odporné, mnoho kadeřnic z ní není nadšeno, ale my, co jsme No Poo a máme kýžené výsledky, ji prostě milujeme! Je levná, efektivní, a když překonáte počáteční útrapy, vaše vlasy budou prostě wow! Na počátku bylo naprosté opovržení a výsměch všem těm bláznivým celebritám, které začaly tuto metodu propagovat. Byla to prostě taková blbost, že jsem to musela zkusit! Co je No Poo? Jde o tzv. bezšampónové mytí vlasů. Název vznikl zkrácením z No Shampoo (bez šampónu) na No Poo (bez hovínka) a jde tedy o relativně vtipnou slovní hříčku, která více či méně vysvětluje celý záměr. Proč jsem No Poo? Opravdu bytostně jsem nevěřila, že by cokoliv mohlo nahradit či dokonce předčít (haha!) moje superluxusní profesionální šampóny a masky, které jsem léta používala na své milované vlásky. Po pár týdnech No Poo jsem postupně musela uznat, že to úplná hloupost nebude a začala jsem jí přicházet na chuť. Moje vla

V poslední době přibývá žen, které se chtějí pohádkově vdát, ale přitom někde na své svatbě ušetřit. Jednou z častých položek je právě služba vizážistky a proto si myslím, že je na čase si připomenout, proč by naopak kvalitní vizážistka měla být top položkou na Vašem svatebním seznamu. Každá vizážistka má své triky a tipy, které si nechává pro sebe, ale zde naleznete pár základních důvodů, proč se vyplatí hledat tu nej a nelíčit se sama: Dokonalá pleť – vizážistka Vaši pleť sjednotí tak, aby Vaše pleť vypadala bezchybně a sjednocená. Zároveň pleť umí projasnit, zakrýt příp. kruhy pod očima a to se po bezesné předsvatební noci může opravdu hodit.** Tip: Při zkoušce sledujte každý detail pleti, ovšem ne z pěti centimetrů. Pozorujte výsledek min. ze 40 cm, zaměřte se na to, jak jsou zapracované detaily okolo obličeje, uší apod. Pokud je vizážistka zkušená a Vy máte problematickou pleť, máte při zkoušce šanci, že Vám poradí, jak ji do svatby co nejvíce vyřešit. Make-up se na svatbě na

Pamatuji si svoji úplně první spolupráci s fotografem . Dobře si uvědomuji, že Vám doteď prakticky popisuji samé své faily, ale třeba si je přečte nějaká začínající vizážistka a uklidní ji. Začátky nejsou v žádné profesi lehké, ale je důležité si ty chyby uvědomit a nepolevit :-) Oslovil mě fotograf, že potřebuje akutně vizážistku. Absolutně jsem nepřiznala, že nemám dost zkušeností :-) Dorazila jsem na místo a až tam mi došlo, že vůbec nevím, co dělám :-) Nicméně jsem byla posílena konzultací se svojí "šéfovou", která mi poradila co a jak, takže jsem se udatně pustila do práce. Dnes se foto make-up dělá jinak. Změnil se styl i světla fotografů, už není nutná přehnaná výraznost, mnohem podstatnější je umět tvarovat a být precizní. Tenkrát jsem měla ale instrukce takové, že mám použít všechno hodně tmavé. Tmavý make-up, výrazné stíny, výrazná pusa... Vytáhla jsem svůj nejtmavší make-up a z dívky s porcelánovou pletí jsem postupně vytvářela hawaianku :-))) Nebylo to snadné,

Když jsem začala podnikat, byla jsem úplně jiným člověkem. Udělala jsem si kurz  a chtěla jsem být úspěšná. Upřímně řečeno jsem chtěla ten úspěch, bez práce, bez učení... Už jsem se fakt nechtěla nic učit :-) Před 14 lety jsem byla jiným člověkem. Byla jsem tvrdá a v silném mužském egu. Měla hodně komplexů a i když jsem se neměla vůbec ráda, naučila jsem se to skrýt pod masku úsměvu a pohody. V té době byla moje práce velmi náročná, protože být někým a předstírat, že jsem někdo jiný, je opravdu vyčerpávající. Jenže já nevěděla, jak na to. Netušila jsem ani, že nosím masku. Jen jsem se snažila vše udělat, jak nejlíp to šlo, ale k tomu se dostaneme později... Začala jsem potkávat mnoho různých žen a ty mne začaly učit. Postupně jsem zjišťovala, že tato práce je hodně o naslouchání a pokoře, což pro mne (v egu) nebylo vůbec snadné. Ráda jsem mluvila a poslouchala se, i když jsem v té době prakticky neměla, co předat. Co bylo ale podstatně horší: měla  jsem doslova panickou hrůzu z tic

Dobře si uvědomuji, že tato dvě slova působí doslova magicky. Jeden typ lidí ji miluje a některé zvedá ze židle. Mne před 14 lety zvedla ze židle také. Byla jsem maminkou rok a půl starého chlapečka a neznala jsem nic než pleny a z kosmetiky Avon. Díky své pleti jsem se nechtěla ani fotit. Neskutečně jsem se styděla za akné a za to, že se neumím upravit jako žena. Bylo to v zimě a já jsem byla v té době velmi demotivována svoji krátkou zkušeností jako Avonlady. Nic proti Avonu, spoustu žen baví a líbí se jim nakupování v katalogu. Já měla v sobě touhu po funkčnosti. Věřila jsem, že když mi koordinátorka tvrdí, že krém něco dělá a nějak funguje, tak tomu tak opravdu je. Zkrátím to: Neumím a nechci prodávat nic, z čeho není výsledek. V té době mne oslovila tzv. marykayka a když ke mně přijela, byla tak nadšená a veselá, až jsem chvílemi měla pocit, že ta paní musí něco brát a že to možná chci taky :-) Byla plná výrazů jako "růžový Mercedes" a "Dallas" a pořád ml

Na jaře roku 2004 jsem se stala vizážistkou a představovala jsem si to tak trošku jako Hurvínek válku... "Udělám si kurz a ženy se mi začnou vrhat k nohám a prosit, abych je nalíčila" :-) No, trošku to přeháním, až zase tak naivní jsem nebyla :-) Ovšem myslela jsem si, že po kurzu už jsem "někdo" a "něco" umím, abych vzápětí zjistila, že nemám pravdu... Dodnes si pamatuji ten moment, kdy jsem stála u lektorky a poslouchala, jak mojí kolegyni chválí: "Jste talentovaná a šikovná, moc se mi líbí vaše práce a těším se, kam to dotáhnete" Bušilo mi srdce zvědavostí: "Co asi tak řekne mně?" Bylo to tady.. Přišla ke mně s tím vytouženým papírem, který ze mě dělá odborníka na krásu a suše řekla: "Gratuluji" Vrazila mi ho do rukou a ukončila kurz. Je to 14 let a já si dodnes pamatuji, jak moje ego bylo dotčené a rozčílené "Jak jako? Jakože nic víc? Vždyť mám kurz a a a a certifikát?" :-) A to jsem po letech ješ